Ewald Murrer

Ewald Murrer hovoří sám k sobě ústy Jo Sia-Si, blázna který v sobě oslovuje mudrce: “Milé dítě, brány otcovského domu jsou ti zavřeny, pospěš tedy na cestu. Všechny mé příběhy znáš, již jsou dopovězeny, všechna má pohlazení jsou rozdána – všechny políčky jsem ti dal. Pospěš na cestu, až se jednou vrátíš k mému smrtelnému loži, vypovíš mi své příběhy. Jediný dotyk, který na nás ještě čeká, je ten, kterým mi zatlačíš oči. Odejdi dítě, není již ničeho, co bych ti nedal.”

vyhledávání

nepřehlédněte!

• 

1. Rubriky

   • čtení a akce (13)
   • novinky (35)
   • recenze a ohlasy (35)
   • rozhovory, portréty, medailony (5)
   • texts in english (4)
   • texty (89)
     • fejetony EMW (2)
     • Knihy, publikace, CD a další nosiče (4)
     • korespondence (3)
     • texty EMW (61)
   • video a audio básně (7)
   • vizuální básně (22)

2. Stránky

   • Fotogalerie
   • Helena Wernischová
   • Kontakt
   • O mně (řečí oficielní)

Archivy

• Duben 2012 (5)
• Březen 2012 (3)
• Duben 2011 (2)
• Březen 2011 (1)
• Prosinec 2010 (1)
• Březen 2010 (1)
• Únor 2010 (2)
• Prosinec 2009 (1)
• Listopad 2009 (1)
• Říjen 2009 (1)
• Srpen 2009 (2)
• Červenec 2009 (1)
• Červen 2009 (4)
• Květen 2009 (7)
• Duben 2009 (10)
• Březen 2009 (17)
• Únor 2009 (8)
• Leden 2009 (1)
• Prosinec 2008 (26)
• Listopad 2008 (87)

Odkazy

• Hajku
• 
• 
• Skupina XXVI

O mně (řečí oficielní)

Kontakt: ewald@murrer.eu

Narozen 24. července 1964 v Praze.

První knihou, kterou rozšířil mezi čtenáře, byla sbírka básní Holub na střeše (1980, samizdat). Tištěného debutu se dočkal o deset let později v podobě almanachu čtyř autorů nazvaném Básně (In margine, Praha 1990 - společně s Bohdanem Chlíbcem, Bohdanem Lenertem a Miroslavem Salavou), oficiálního debutu pak roku 1992, kdy mu nakladatelství Mladá fronta vydalo v edici Ladění výbor ze samizdatových drobností pod autorským názvem Mlha za zdí. Dále pak vydal sbírku básní Vyznamenání za prohranou válku (Vokno, edice 13×18, Praha 1992), lyrickou prózu Zápisník pana Pinkeho (Inverze, Praha 1993), sbírku básní Situace (Krásné nakladatelství, Praha 1995), sbírku povídek Sny na konci noci (Petrov, Brno 1996) a sbírku básní Nouzové zastavení času (Host, Brno 2007). Pražské anglofonní nakladatelství Twisted Spoon Press vydalo v roce 1995 překlad Zápisníku pana Pinkeho a roku 1997 Snů na konci noci. Roku 2000 vydal pod jiným jménem román Modrá knížka aneb Jeblo mu (Eminent, Praha). Časopisecky a v antologiích vychází Murrerova poezie i prózy po celém světě. V první polovině devadesátých let dvacátého století jako textař spolupracoval s pražskou gothic rockovou skupinou Jean Marais Salvation.

Ewald Murrer byl v první polovině devadesátých let šéfredaktorem legendárního literárního časopisu Iniciály.

V současnosti k vydání připravuje knihy Skrze tu hlubokou tmu vedla cesta, Kronika muže bez paměti a s nakladatelstvím Host výbor z dosavadního díla pod názvem Tma (Pan Pinke a hrabě Lusperto putují k jitru), jehož součastí bude mimo jiné kompletní Zápisník pana Pinkeho s ilustracemi Heleny Wernischové.

Slovník české literatury po roce 1945:

Narozen 24. 7. 1964, Praha

Básník a prozaik

Vlastním jménem Michal Wernisch, syn básníka a překladatele Ivana Wernische a výtvarnice Heleny Wernischové (* 1942). V letech 1980-1985 byl učněm Středního odborného učiliště zahradnického v Praze. 1985-1990 byl zaměstnán jako zahradník při Kanceláři prezidenta republiky. Roku 1990 získal půlroční stipendium Českého literárního fondu; od roku 1991 působil v redakci časopisu pro „nezavedenou literaturu” Iniciály, od roku 1993 jako šéfredaktor. V roce 1994 byl nejprve krátce redaktorem nakladatelství Mladá fronta a poté pracoval v redakci stanice Rádio Echo (1994-1995), v oblasti reklamy a od roku 1996 jako redaktor Českého rozhlasu. Od roku 1997 působí jako šéfredaktor (postupně v magazínu Pátek Lidových novin, magazínu Mladé fronty Dnes, časopisu Quo a v současnosti v časopisech Můj dům, Rodinný dům a Rodinný dom).

Časopisecky debutoval verši v samizdatovém časopisu Garáž (1982), publikoval i v dalších samizdatových periodikách, např. v Dolmenu, Voknu, Runě nebo v Portálu. Po roce 1989 přispěl básněmi do Akordu, Iniciál, Literárních novin, Listu pro literaturu, Protestantu, Souvislostí, Studentských listů, Tvaru, Tvorby, Lidových novin, Telegrafu aj. Jeho tvorba je rovněž zastoupena v samizdatových almanaších Už na to seru, protože to mám za pár (Edice Expedice 1985, ed. Andrej Stankovič, 9 x kontra… Almanach básníků pražského undergroundu (1987), II. almanach křesťanské poezie (1987), Almanach 1987 (b. d.) a Narozeni v 60. letech (1989, ed. Beatrice Landovská). V samizdatu byly zveřejněny jeho sbírky Holub na střeše (1981), Básně (In margine 1989, s Pavlem Kolmačkou, Miroslavem Salavou a Bohdanem Chlíbcem) a Zápisník pana Pinkeho (In margine 1991). Na přelomu 80. a 90. let Murrer volně spolupracoval s básnickými uskupeními Portál a Skupina XXVI. Užíval rovněž pseudonymů Jiří Herán, Paul Linde a šifry EMW (zvláště v Iniciálách) a publikuje též pod svým občanským jménem.

Knižní prvotina Mlha za zdí je sestavena převážně z básní, které Murrer zveřejňoval od počátku 80. let v útlých strojopisných svazcích (Holub na střeše, Sypání andělům, Mlha v zahradě, Cesta z Jeruzaléma aj.). Sbírka rámovaná reynkovsky zamlženými krajinami jej představila jako básníka rustikálních motivů a přírodních dějů, zaujatého tajemstvím přesahujícího, duchovního rozměru života. Tematiku debutu prohloubila Murrerova další kniha, soubor básní a lyrických próz Vyznamenání za prohranou válku, v němž se naplno rozvinulo básníkovo směřování k příběhovosti a zazněl smutek pramenící z pocitu bezútěšné měnlivosti hmatatelné skutečnosti. Na podobě osobitého básnického světa, jenž sice vyrůstá z každodenní reality, ale je ritualizován, povýšen do roviny mýtu a snu, se výraznou měrou podílela také osobitá práce s jazykem, umocněná okázalou stylizací mluvčího.
Rovněž v básnických sbírkách Situace a Zápisník pana Pinkeho (fiktivním deníku, který z lyrizujících črt splétá příběh situovaný do prostředí archaické židovské osady v Haliči), a v souboru lyrických próz Sny na konci noci jsou hlavními prvky výpovědi sen, tajemno a mýtus. Jejich prostřednictvím ovšem autor poukazuje zpět k životu, který se tak plněji otevírá vnímání základních hodnot: lásky, přátelství či schopnosti utkvět alespoň na okamžik v obklopení plynoucím časem. Reflexe temporality hraje významnou úlohu také ve sbírce Nouzové zastavení času, jíž se Murrer po jedenáctileté odmlce vrátil do literární komunikace. Dynamiku času zde Murrer retarduje velmi detailními deskripcemi prostorů, věcí a situací a jejich transponováním do neurčité sféry na hranici reality a snu.
Své vzpomínky na dětství a mládí prožité v komunistickém režimu a především na peripetie spojené se snahou vyhnout se základní vojenské službě a získat tzv. modrou knížku na základě fingované psychiatrické diagnózy líčí v humoristickém románu Modrá knížka aneb Jeblo mu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Mlha za zdí (BB 1992); Vyznamenání za prohranou válku (BB 1992); Zápisník pana Pinkeho (BB v próze, 1993); Situace (BB 1995); Sny na konci noci (PP 1996); Modrá knížka aneb Jeblo mu (R 2000, pod jménem Michal Wernisch); Nouzové zastavení času (BB 2007).
Ostatní: Miláčkové a jejich hvězdy. Rozhovory o psech a dalších mazlíčcích (rozhovory, 1998, pod jménem Michal Wernisch).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Bez dozoru (Amsterdam 1988); Zazpívám pánu svému (1989); Básně (1990); Child of Europe (London 1990); The Side of Reality (London-New York 1996); Daylight in Nightclub Inferno (North Haven 1997); Ryby katedrál (2001); Antologie české poezie. II. díl (1986-2006) (2007).
Uspořádal a vydal: Cesty šírání (1996, s P. Rajchmanem, Stasem, a P. Zdražilem, též přispěl).

LITERATURA

Studie a články: M. C. P. (M. C. Putna): Šest pokusů o přesah, Souvislosti 1990, č. 1; M. Pilař: Dva básníci českého literárního undergroundu, in Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Literární věda, č. 5 (2004).
Recenze: Mlha za zdí: P. A. Bílek, NK 1992, č. 47; J. Trávníček, Tvar 1993, č. 23 * Vyznamenání za prohranou válku: P. A. Bílek, NK 1993, č. 19; J. Trávníček, Tvar 1993, č. 37-38; J. Studený, Iniciály 1993, č. 34; T. Reichel, Host 1993, č. 3/4 * Zápisník pana Pinkeho: F. Jeřábek, LD 26. 8. 1993; T. Reichel, Host 1993, č. 5 * Situace: J. Jůzl, Labyrint 1995, č. 9/10; M. Zelinský, Tvar 1996, č. 2 * Sny na konci noci: M. Langerová, Týden 1996, č. 43; A. Blažejovská, Tvar 1997, č. 1; P. Motýl, Host 1998, č. 1 * Modrá knížka aneb Jeblo mu: F. Tomáš, Právo 17. 3. 2000; Alois Burda (Pavel Janoušek), Tvar 2000, č. 6; E. Hakl, Tvar 2000, č. 13 * Nouzové zastavení času: J. Štolba, LidN 22. 9. 2007, příl. Orientace; I. Harák, Portál české literatury.
Rozhovory: pAb (P. A. Bílek), Iniciály 1990, č. 12; P. Janáček, LidN 7. 8. 1993; R. Štefaňáková, Tvar 1994, č. 5; R. Lang, Anno Domini 1997, č. 2.

Autor hesla: Jan Wiendl (1998); Karel Piorecký (2008)