vyhledávání
nepřehlédněte!
Rubriky
- čtení a akce (13)
- novinky (35)
- recenze a ohlasy (35)
- rozhovory, portréty, medailony (5)
- texts in english (4)
- texty (89)
- fejetony EMW (2)
- Knihy, publikace, CD a další nosiče (4)
- korespondence (3)
- texty EMW (61)
- video a audio básně (7)
- vizuální básně (22)
Stránky
Archivy
- Duben 2012 (5)
- Březen 2012 (3)
- Duben 2011 (2)
- Březen 2011 (1)
- Prosinec 2010 (1)
- Březen 2010 (1)
- Únor 2010 (2)
- Prosinec 2009 (1)
- Listopad 2009 (1)
- Říjen 2009 (1)
- Srpen 2009 (2)
- Červenec 2009 (1)
- Červen 2009 (4)
- Květen 2009 (7)
- Duben 2009 (10)
- Březen 2009 (17)
- Únor 2009 (8)
- Leden 2009 (1)
- Prosinec 2008 (26)
- Listopad 2008 (87)
Odkazy
Když jsem šel z hub - Chemapol Group
publikováno 12. 12. 2008 v 14.57hv kategorii rozhovory, portréty, medailony — žádný komentář »

- EMW jako zaměstnanec agentury Polymnia ve společnosti mužů se kterými psal reklamní povídky pro Bohemia Sekt. Zleva: Eugen Brikcius, EMW, Miroslav Plzák, Václav Daněk. Ochutnávka vín zadávající firmy. Viz moje povídka Víno z Valencie

Článek ze zaměstnaneckého časopisu společnosti Chemapol, který si níže můžete přečíst, je - chce se mi říci - legrační. Pracoval jsem v Chemapolu v jeho části s názvem Reklamní a umělecká agentura Polymnia. Reklamní byla neboť zajišťovala propagaci firem nějakým způsobem s Chemapolem provázaných. Umělecká byla neboť zajišťovala provoz muzikálů dvojice Moša - Merta (považuji za důležité podotknout, že s tím jsem neměl nic společného). Práce v ní byla zajímavá a poučná - ještě že ji již mám za sebou, ale vděčím jí za mnohé dobré (přinejmenším za setkání s několika lidmi, kteří za to stáli - např. tehdejší ředitel Polymnie a dnešní gurmán Pavel Maurer či designér Pavel Šťastný). “Když jsem šel z hub - Chemapol Group”, byl nerealizovaný slogan pro Chemapol. Neralizován byl také slogan pro ostravskou Union Banku “Máme rádi vaše paníze”, a slogan pro farmaceutický koncern Lachema Brno “Náš prášek do vašich úst”.
Vánoce celý rok
Jan Malý
Básníci přebývají v podkroví, kde je jednak levné nájemné, jednak zde mají blíž k vyšším sférám, se kterými je jim obcovati. A nastojte - i budova B v Kodaňské má své podkroví a v něm svého básníka. každý den vynáší zdviž firmy OTIS do posledního desátého patra (nad obvyklý průměr již pěkně vzdáleného prachu a marastu pražské ulice) mladého muže s medově jiskrnýma očima Michala Wernische. Ten pak zde, v klimatizované, počítači a rozměrnými návrhy reklamních billboardů téměř zaplněné komůrce dává svůj od Boha darovaný všestranný talent do služeb reklamní a umělecké agentury Polymnia a. s.
Spisovatelé o literární kritice
publikováno 19. 11. 2008 v 15.04hv kategorii rozhovory, portréty, medailony — žádný komentář »
Jaký je vztah současných spisovatelů k literární kritice? Je autory čtena? Jakou funkci sehrává (nebo by měla sehrávat) v literárním vývoji? V besedě s redaktory Tvaru se k těmto a jiným otázkám na téma literární kritiky vyjadřují renomovaní autoři odlišných naturelů: DANIELA HODROVÁ, EWALD MURRER, KAREL PECKA, LUDVÍK VACULÍK.
TVAR: Čtete literární kritiky svých děl? Co si vůbec o kritice a kriticích myslíte?
Mezi snem a skutečností (1997)
publikováno 18. 11. 2008 v 23.29hv kategorii rozhovory, portréty, medailony — žádný komentář »
Roman Lang
Ewald murrer bývá označován za představitele českého magického realismu i za pokračovatele pražské německé Iiteratury. Vydal již řádku knih, ta prozatím poslední, nazvaná Sny na konci noci, vyšla loni na podzim.
Prý jsi začínal jako zahradník na Pražském hradě…
Ano, za prvé mě to bavilo, za druhé jsem se na jinou střední školu nemohl dostat, protože můj otec (Ivan Wernisch - pozn. red.) byl v té době zakázaným autorem. Byla to práce krásná a inspirativní, měl jsem klíče ad zpustlých Lcdeburských teras. kde jsem rád relaxoval a tvořil.
Od roku 1991 jsi pracoval v literárním časopise Iniciály.
Dostal jsem se tam díky Petru A. Bílkovi, zprvu jsem byl redaktorem. podeji šéfredaktorem. Po nějaké době jsem předal vedení Iniciál člověku, který je doslova pohřbil (Karel Rada, pozn. EMW). A to ještě dost nešťastným způsobem, S Naďou Macurovou teď uvažujeme o vzkříšení Iniciál, ale zatím není dost financí.
Vyšlo ti už pět knih. Jsi spíše básník, nebo prozaik?
Začal jsem klasicky poezií, pak přisel Zápisník pana Pinkeho, to už byla spíše lyrická próza, a časem mé nápady tak nějak samy vplynuly do krátkých próz, které už v mé tvorbě jednoznačně převažují, teď dokonce píšu svůj první román.
Je Ewald Murrer hrabě Herbert Lusperto de Pedurac? (1993)
publikováno 17. 11. 2008 v 21.55hv kategorii novinky, rozhovory, portréty, medailony — žádný komentář »
Publikoval jste ve Spojených státech, ve Francii, Chorvatsku, Maďarsku, u Penguin Books v Londýně. U nás vám vyšla naposledy kniha Zápisník pana Pinkeho, připravujete román Okolnosti snu, sbírku povídek Sny na konci noci. Často se v díle zmiňujete o mystice a okultismu, hrajete si s tématy života a smrti, násilí a něžnosti, proč?
„To o čem hovoříte je záznam všedního života, toho, co je kolem nás. Nejsem okultista ani mystik, ta témata jsou všední. Jsem pouhý zaznamenavač. Pravda, dá se říci: co je skutečnost, co je jen hra? To mě vzrušuje, lákají mne polostíny, světlo, které ze tmy vytahuje nejasný obrys těžko popsatelné tváře. Často píši o lásce, neboť ona je takovým polostínem, láska ve své záhadnosti mne přitahuje, motivuje, žene kupředu, tedy snad kupředu. Mnohdy v tvorbě popisuji sny, svědectví po návratu z těch tajemných krajin, z míst plných temného patosu, z hlubokého, tajemného světa. Setkávám se v těch dalekých krajinách s krví, která koluje v mých žilách…”
Říká se, že původem nosíte v sobě i krev modrou, šlechtickou?
„Nevím o tom”, usměje se a zvedne, „snad hrabě Lusperto, nikoliv já…”
Nikdy se nechci probudit ze snu (1993)
publikováno 17. 11. 2008 v 12.22hv kategorii rozhovory, portréty, medailony — žádný komentář »
Radka Štefaňáková
Hovoříme s mladým básníkem, spisovatelem a šéfredaktorem literárního časopisu Iniciály Ewaldem Murrerem.
Slovo na sobotu, 20. listopadu 1993
Příjemné je pro mne uzavřít se do svého světa, kde je všechno, co k životu potřebuji, Právě tady hledám inspiraci ke své tvorbě. Ke psaní mě vede pocit, že můj svět je opravdu hezký, nenajdete v něm ani války, ani morové rány, nikdo tam nikoho nevraždí, ani neubližuje, Chtěl bych, aby přerostl hranice mého já. Chtěl bych se o něj podělit se svými čtenáři.”
EWALD MURRER (29) působí jako šéfredaktor literárního časopisu Iniciály. Debutoval sbírkou “Mlha za zdí” v Mladé frontě v edici Ladění, Druhou sbírku .. Vyznamenání za prohranou válku” mu lotos vydalo nakladatelství VOKNO, poslední kniha se jmenuje “Zápisník pana Pinkeho” a vyšla v nakladatelství Inverze. V současné době Ewald Murrer připravuje k vydaní v Mladé frontě román “Okolnosti snu”.
„Vystřídal jsem různé profese. Dělal jsem zahradníka na Pražském hradě, což byla zajímavá práce. Navíc jsem při ní mohl psát, Mel jsem klíč od Ledeburských teras, tam jsem si odemknul, a když právě nebylo nic na práci, lehnul si pod kvetoucí strom a psal si básně, V té době jsem publikoval v samizdatu, takže doslova platilo známé rčení, že pod svícnem bývá největší tma…”





