Ewald Murrer hovoří sám k sobě ústy Jo Sia-Si, blázna který v sobě oslovuje mudrce: “Milé dítě, brány otcovského domu jsou ti zavřeny, pospěš tedy na cestu. Všechny mé příběhy znáš, již jsou dopovězeny, všechna má pohlazení jsou rozdána – všechny políčky jsem ti dal. Pospěš na cestu, až se jednou vrátíš k mému smrtelnému loži, vypovíš mi své příběhy. Jediný dotyk, který na nás ještě čeká, je ten, kterým mi zatlačíš oči. Odejdi dítě, není již ničeho, co bych ti nedal.”
vyhledávání
nepřehlédněte!
Rubriky
- čtení a akce (13)
- novinky (35)
- recenze a ohlasy (35)
- rozhovory, portréty, medailony (5)
- texts in english (4)
- texty (89)
- fejetony EMW (2)
- Knihy, publikace, CD a další nosiče (4)
- korespondence (3)
- texty EMW (61)
- video a audio básně (7)
- vizuální básně (22)
Stránky
Archivy
- Duben 2012 (5)
- Březen 2012 (3)
- Duben 2011 (2)
- Březen 2011 (1)
- Prosinec 2010 (1)
- Březen 2010 (1)
- Únor 2010 (2)
- Prosinec 2009 (1)
- Listopad 2009 (1)
- Říjen 2009 (1)
- Srpen 2009 (2)
- Červenec 2009 (1)
- Červen 2009 (4)
- Květen 2009 (7)
- Duben 2009 (10)
- Březen 2009 (17)
- Únor 2009 (8)
- Leden 2009 (1)
- Prosinec 2008 (26)
- Listopad 2008 (87)
Odkazy
Jean Marais Salvation
publikováno 21. 11. 2008 v 21.55hv kategorii Knihy, publikace, CD a další nosiče — 2 komentáře »
Jean Marais Salvation byla gothic rocková skupina které jsem na začátku devadesátých let psal texty. Více jsem psal ještě pro kapelu Veselí Filištínové, ve které působil také Petr Tůma - DJ Victorious Glorious, se kterým dnes spolupracuji na hudebně-literárních projektech (působila ve druhé polovině osmdesátých let, Jean Marais Salvation na ni částečně navázali převzetím některých textů).
Cituji z Historie české gotické hudební scény, kterou na portálu www.sanctuary.cz připravuje autor Nephilim:
V revolučním roce 1989 vzniká v Praze také jedna z nejvýraznějších skupin vyznávajících tradiční podobu gothic rocku, Jean Marais Salvation. Zpěvák a kytarista Daniel Materna své první hudební krůčky udělal v polovině 80.let v punkové formaci Mrtvý miminka po boku legendárního punkýše Jana Peterky. Jako (téměř) výhradní autor hudby JMS vytvořil zajímavý sound, kterým kapela již od svých počátků uchvacovala koncertní publikum (viz demo Live in Rock Café). Převážná část textů pocházela od básníka Michala Wernische (publikujícího pod pseudonymen Ewald Murrer). Z původně smluveného vydání desky (1992) u Bontonu nakonec sešlo, a tak jediná deska JMS vychází až v roce 1994 u firmy Panton.
Zde si můžete poslechnout ze zmíněného CD píseň Tvý tělo je nemocný a píseň Barbara.
Vyznamenání za prohranou válku
publikováno 6. 11. 2008 v 23.51hv kategorii Knihy, publikace, CD a další nosiče — žádný komentář »
Vokno, Edice 13×18, Praha 1992
- Titul je prací Luboše Drtiny - Frontispice od Heleny Wernischové
Moje třetí samostatná tištěná kniha. Vokno tehdy sídlilo v Bolzanově 7 stejně jako Iniciály, kde jsem působil. A narozdíl od Inicál pracovali ve Vokně na počítačích. A na jednom z nich moji knihu lámal Luboš Drtina. Dobře si pamatuji jak mě zavolal abych si před postskriptem udělal korektury. Na monitoru! To jsem dělal poprvé v životě! A vůbec jsem vlastně téměř poprvé seděl před počítačem. Byla to taková miniaturní obrazovka macintoshe. Pročetl jsem to strašně rychle, takže to podle toho také vypadá. Vůbec jsem z toho počítačového vzrušení nebyl schopen vnímat nějaké chyby. Kniha je ovšem krásná, jsem rád že ji dělal Luboš Drtina, neboť má typografický cit přímo prvorepublikový. Trochu při tisku zanikl frontispice od maminky, ale Dragonpress v Klatovech tehdy platil za undergroundovou tiskárnu a bylo tedy slušné v ní tisknout.
Zápisník pana Pinkeho
publikováno 6. 11. 2008 v 09.12hv kategorii Knihy, publikace, CD a další nosiče — žádný komentář »
In margine, Praha 1991
Obálka knihy od Martina Škardy - vpravo ilustrace od Andrease Wolfa (kozel Mumelšau)
První vydání zápisníku pana Pinkeho vyšlo ještě jako samizdat v edici In margine. Tedy spíše je lépe říci, že vyšlo nákladem vlastním, neboť klasický samizdat právě v té době přestával mýt svůj smysl. Knihu, stejně jako první svazek edice, vytiskl a svázal (tedy sešil) tiskař Epstein. Výprava již byla chudší, neboť již do “nočních” směn zasahoval kapitalismus. Obálku a grafickou úpravu udělal Martin Škarda, ilustroval Andreas Wolf (výtvarník který v oné době se mnou výrazně spolupracoval - ilustrátor mimo jiné také knih Lubomíra K. Weisse a Nikolaje Akselroda). Kniha vyšla v nepatrném (dnes by bylo řečeno bibliofilském) nákladu necelého sta kusů.
Básně
publikováno 5. 11. 2008 v 15.16hv kategorii Knihy, publikace, CD a další nosiče — žádný komentář »
In margine, Praha 1989
Obálka v úpravě Heleny Wernischové (s použitím její grafiky) - vpravo zadní strana obálky s autentickým razítkem edice In margine a dobovou cenou
První z řady zamýšlených samizdatů edice In margine (což byla moje soukromá edice). Dalším (již těsně porevolučním) svazkem edice bylo první vydání Zápisníku pana Pinkeho. Knihu v jednom stu kusů po směně vytiskl tiskař Epstein. Obálku vytvořila s použitím vlastní grafiky Helena Wernischová. Editorem jsem byl já, (což v knize není uvedeno). Jedná se o výbor z básní čtyř autorů - Ewalda Murrera, Bohdana Chlíbce, Miroslava Salavy a Pavla Kolmačky. Nejedná se o žádnou blízkost programovou či skupinovou, pouze o básníky vzájemně si přátelsky nakloněné (navíc ve složitějších vazbách). Pozdější interpretace o zárodku budoucí literární skupiny (uváděn bývá Portál), jsou milné. Původně měl být ve výboru zastoupen také básník Lubomír K. Weiss (jeho jméno dokonce zůstalo na třetí straně knihy v soupisu autorů - na což poukazuje také např. Jiří X. Doležal v jedné staré nepublikované recenzi a uvažuje zda se jedná o utajeného editora, tajného duchovního otce zúčastněných, či dokonce jejich společné alter ego), byl mnou pak ovšem vyřazen, neboť se vzedmula vlna nevole ostatních zúčastněných básníků. Již přesně nevím kdo byl proti a kdo pro, leč básně Lubomíra K. Weiss nakonec ve sborníku nejsou.