Ewald Murrer

Ewald Murrer hovoří sám k sobě ústy Jo Sia-Si, blázna který v sobě oslovuje mudrce: “Milé dítě, brány otcovského domu jsou ti zavřeny, pospěš tedy na cestu. Všechny mé příběhy znáš, již jsou dopovězeny, všechna má pohlazení jsou rozdána – všechny políčky jsem ti dal. Pospěš na cestu, až se jednou vrátíš k mému smrtelnému loži, vypovíš mi své příběhy. Jediný dotyk, který na nás ještě čeká, je ten, kterým mi zatlačíš oči. Odejdi dítě, není již ničeho, co bych ti nedal.”

» více o mně

vyhledávání

nepřehlédněte!

• 

1. Rubriky

   • čtení a akce (13)
   • novinky (35)
   • recenze a ohlasy (35)
   • rozhovory, portréty, medailony (5)
   • texts in english (4)
   • texty (89)
     • fejetony EMW (2)
     • Knihy, publikace, CD a další nosiče (4)
     • korespondence (3)
     • texty EMW (61)
   • video a audio básně (7)
   • vizuální básně (22)

2. Stránky

   • Fotogalerie
   • Helena Wernischová
   • Kontakt
   • O mně (řečí oficielní)

Archivy

• Duben 2012 (5)
• Březen 2012 (3)
• Duben 2011 (2)
• Březen 2011 (1)
• Prosinec 2010 (1)
• Březen 2010 (1)
• Únor 2010 (2)
• Prosinec 2009 (1)
• Listopad 2009 (1)
• Říjen 2009 (1)
• Srpen 2009 (2)
• Červenec 2009 (1)
• Červen 2009 (4)
• Květen 2009 (7)
• Duben 2009 (10)
• Březen 2009 (17)
• Únor 2009 (8)
• Leden 2009 (1)
• Prosinec 2008 (26)
• Listopad 2008 (87)

Odkazy

• Hajku
• 
• 
• Skupina XXVI

Zápisník pana Pinkeho

publikováno 1. 4. 2009 v 12.48h
v kategorii korespondence, recenze a ohlasy — žádný komentář »

Emil Juliš

Děkuju za knihu, která je už na první ochutnání pozoruhodná. Zvláštní chagallovská atmosféra, proměna všedního na zázračné, fragment, který je současně celkem.

(Z dopisu z 5. ledna 1992)

Zápisky ze Země zmrzlých ryb

publikováno 5. 2. 2009 v 21.40h
v kategorii korespondence — žádný komentář »

Korespondence Ewalda Murrera a Joma Kevera (Bohdana Chlíbce)

Spinenpost / Rattenpost

26. 1. 1987
Jedné zimní noci jsem procházel kolem starého vetešnického krámu. Padal těžký mokrý sníh, který rychle tál. Kroky škrabaly po dláždění, jako bych za sebou vlekl rezavý řetěz. Náhle odněkud vyběhla velká krysa. Zastavila se u obrubníku a podívala se na mne pohledem zkušeného obchodníka. Dlouho do noci jsme spolu smlouvali o ceně dalších kroků. O půlnoci, myslím, se z Týna ozval malý zvon, a krysa s úšklebkem někam odběhla.
Jom Kever (Rattenpost)

29. 1. 1987
Našel jsem váš dopis za dveřmi, uprostřed nesčetných stop krysího poštmistra. Děkuji za něj a svěřuji odvetný dopis do mnoha rukou pavoučího poštovního úředníka, který přišel nabídnout své služby. Snad jeho rychlým nohám nebude nesnadné najít Vás kdesi v temném podkroví. Prosím o brzkou shledanou. Těším se na Vás, Jome Kevere.
S úctou oddaný E. M. (Spinenpost)

Ivan Diviš, 9. 10. 1996

publikováno 20. 11. 2008 v 00.40h
v kategorii korespondence, novinky — žádný komentář »

Milý pane Murrere:

Vy jste na tom Bítově Byl? A proč jste se ke mě nehlásil? Jste synem Ivánka Wernische? To je totiž ten, kterého mám nejvíc rád, ze všech nejvíc. My k sobě před léty letoucími patřili, i svými skotáctvími a jiným blbnutím.
Je na obrázku Panna Maria nebo španělská královna, soudě podle nápisu na její koruně? Pak byl ten kreslíř ovšem idiot. Mapa sama nemožná a kde je Praha, to nemohl přece vynechat, zlatá ozdoba? To bych si nechal líbit.
V Organizaci Bítova zely chyby. Dárný a štědrý Paukert-Kuběna se přeuhostil a pozval tam takové zvíře jakým byl a neustále se projevoval Ivan Martin Jirous, dále Blahynka, jehož život se podobá bublině stoupající ze dna močálu plus co koruna všeho Karel Kusý (opravte si jméno, je napsáno chybně, ale určitě víte, koho míním! (míněn je Karel Sýs. Pozn. EMW)) Staronová bolševická svině, básník ovšem nulový a který teď kandiduje na  s e n á t o r s k é  křeslo! A dostane je! Tak to jsou ty organisační chyby. Štěstí, že jsem při Kusínově projevu nebyl, bylo by to skončilo v krvi. Chodím neustále ozbrojen nožem stiletti a druhým, skvělým, české výroby. Byl by oba dostal do močového měchýře a mne by byli zatkli. Za tohle hned! A na té policii bych udělal skandál! Nevěděli by si se mnou rady, protože jsem německý státní občan. A Němci by si se mnou nevěděli rady taky. -
Často dostávám knížky začínajících, anebo už pokročilých básníků a často dostávám prosby lidí o podpis. Vpodstatě mne to napůl těší, napůl obtěžuje. Vaše knížka mne  p o u z e  těší, buďte si tím jist. Takhle bych Vám mohl psát ještě hodinu, ale bylo by to pro mne únavné. Promiňte, že se s Vámi loučí
Váš upřímně:
Ivan Diviš